Dalo by se říct, že první část kvalifikace se mohla jet odpoledne středoevropského času, tedy v Japonsku za tmy. Byla totiž tak nerozeznatelná od předcházejících závodních víkendů, že jezdci ji snad jeli po paměti.
Po otevření boxů na dvacet minut první fáze souboje o nejlepší čas totiž Seaty znovu vyrazily na trať jako jeden muž a navzájem si pomáhaly k lepším výkonům. Bavoráky naproti tomu kroužily jednotlivě, jakoby už snahu o dohnání jednadvacetibodového manka na žluté dávno vzdaly.
Pětici továrních pilotů Seatu tak mohl konkurovat pouze Farfus spolu s týmovými kolegy Andym Priaulxem a Jörgem Müllerem, do desítky nejrychlejších se ještě vešly šťastnější dvě třetiny týmu Chevrolet – Alain Menu a Robert Huff. Za branami druhé části kvalifikace, kde se už rozhoduje o prvních pěti řadách na startu prvního závodu, zůstal se ztrátou 143 tisícin na desátého Huffa Sergio Hernández.
Za ním dokončil jako dvanáctý Tom Coronel, který na poslední chvíli přeskočil svého konkurenta v boji o trůn mezi nezávislými Félixe Porteira, a připsal si tak důležitý bod za vítězství v kvalifikaci v této kategorii. Za zmínku stojí ještě dobré 13. místo Jamese Thompsona na Ladě, smůlu si naopak vybrali šestnáctý Alex Zanardi a dvaadvacátý Franz Engstler.
Deset minut druhé části kvalifikace se neslo v duchu neustálého přetahování o dobrý čas, pořadí se měnilo po každém průjezdu. Jezdci Seatu si jeli podle svého a bylo jasné, že Jordi Gené neobhájí dobrý druhý čas z první části kvalifikace. Naopak se čekalo, že o celkový triumf bude usilovat někdo z trojice kandidátů na titul.
V bláznivé honičce za skvělým časem, kdy šest nejrychlejších překonalo nejlepší čas z první části, se zadařilo Tarquinimu, který zaznamenal páté letošní pole position z jedenácti možných. Farfus skončil jako pátý, úřadující šampion Muller až sedmý, duo Chevroletů zaostalo půl vteřiny za osmým Monteirem.
Výsledky kvalifikace1. Gabriele Tarquini (It.), Seat |
